Milanův nový muzikál o Alici a Alence uvedlo divadlo SEMAFOR

6. 9. 2018 měl premiéru nový český muzikál Alice, Alenka a voda živá. Autorem námětu a několika původních písní je Milan M. Deutsch, který do představení vložil také písničky autorek Simony Maierové (ze své skupiny Xarisma), Nikol Fischerové (ta hraje jednu za hlavních rolí).

Cestu příprav můžete sledovat na www.muzikalalenka.cz.

Fotografie v galerii: Alice Bochňáková a Filip Koršinský.

Na slovíčko – moje nová talkshow

Po 12 úspěšných letech našeho projektu e-moc-e, který podporuje umělce, jsme vytvořili nový doprovodný program. Do své talkshow „Na slovíčko“ si budu zvát osobnosti české kultury, ale také některé z umělců, kteří v e-moc-ích soutěžili. Domovem nám bude hudební klub Mandragora. Každý díl se bude zároveň natáčet a vysílat na některé z internetových TV, která jsou nyní v jednání.

Mezi hosty, které chci pozvat „Na slovíčko“ budou např. Vlastimil Harapes, Lukáš Hejlík, Elena Sonenshine, Blanka Matragi, Chantal Poullain, Marta Marinová, Václav Tobrman a řada dalších.

V roce 2018 plánujeme 5 dílů, z nichž jeden speciální bude natáčen v září v Jindřišské věži.

Jelikož je v klubu na živé natáčení jen 40 míst, rezervujte si vstupenky včas na GOOUT.

Těším se na vás!

První díl se bude konat 19. 4. 2018 v 19:30.

Hlavním hostem večera bude Elena Sonenshine – hvězda české i americké jazzové scény. Jako jediná česká zpěvačka uspěla v amerických hitparádách a porazila i světovou jazzovou špičku Dianu Krall. O její cestě na vrchol a jak si stojí jazz v porovnání s popem v České republice si budeme povídat na prvním díle naší talkshow. Elena se svým doprovodem nám zároveň zazpívá ukázky ze svého koncertu.

Theodor Hoidekr (ředitel divadelního souboru HILT, který nás bude reprezentovat na světové divadelní olympiádě v Indii) a Radana Šatánková (básnířka a herečka bytového divadla).

Druhý díl se bude konat 13. 6. 2018 v 19:30.

Hlavním hostem večera bude Vlastimil Harapes – hvězda světové baletní scény, tančil na řadě jevištích v zahraničí, vyučoval také na akademii v Římě, znáte ho také z nezapomenutelného filmu Panna a netvor. Mistr Harapes také zazpívá písně – ukázky z představení divadla Semafor, ve kterém aktuálně působí.

Druhým hostem bude Tereza Pokorná Herz, kterou znáte z oblíbených pohádek a také z úspěšného českého filmu Láska mezi kapkami deště, kde si zahrála po boku Lukáše Vaculíka a za svou roli byla oceňována i v zahraničí. Jako manželka režiséra Juraje Herze se také podílela na režii úspěšných filmů.

  

 

Speciální díl KULTURA V POLITICE je plánován na 13. 9. 2018 v 19:30 v Jindřišské věži.  

hosty budou MAREK HILŠER, kandidát na prezidenta, Petra Kolínská, náměstkyně primátorky hl. m. Prahy a Václav Moravec, moderátor politických debat na ČT.

 

 

 

 

Díky partnerům

   

Talkshow Na slovíčko: Milan Deutsch a jeho hosté

Milan Deutsch a jeho hosté se scházejí „Na slovíčko“ v hudebním klubu Mandragora.

Série talkshow pořadů vznikla na podporu neziskového projektu e-moc-e, který již 12. rokem pomáhá českým umělcům.

Rozhovory s osobnostmi české kultury se střídají s hudebními vstupy. Pořad se natáčí pro následnou projekci na internetu.

SLEDUJTE NÁŠ KANÁL NA YOUTUBE!

 

PROGRAM A HOSTÉ

19. 4. 2018, 19:30

Vlastimil Harapes – baletní maestro světových pódií, herec a zpěvák.

Theodor Hoidekr – ředitel černého divadla HILT, který byl vybrán do finále světové divadelní olympiády v Indii

Radana Šatánková – básnířka, herečka pokojového divadla a budoucí prezidentka.

Hudební host: Vlastimil Harapes s ukázkami písniček divadla Semafor.

Vstupenky ZDE.

13. 6. 2018, 19:30

 

Tereza Pokorná Herz – herečka oceňovaná v ČR i v zahraničí, režisérka a novinářka.

Elena Sonenshine – česká jazzová hvěza, která uspěla i v USA.

Eliška Peroutková – divadelní scénografka, básnířka a malířka.

Hudební host: Elena Sonenshine s doprovodem.

Rezervace na GOOUT.

15. 8. 2018, 19:30

Více o klubu: Mandragora.

 

 

La la land a 6 Oscarů

Chvíli mi to trvalo, než jsem se k tomu filmu dostal. Psalo se o něm (většinou dobře), dostal spoustu ocenění, na Oscarech byl velkým favoritem a nakonec si odnesl 6 sošek, které přidal k 7 Zatým glóbům a to zcela oprávněně!

Když se řekne americký muzikál – a navíc z prostředí Los Angeles – čekal bych rozjuchanou, barevnou a trochu kýčovitou podívanou. Film je ale velkým překvapením. Kdybych měl hodnocení shrnout do pár slov – melancholický, milý a inteligentní příběh, který jako by smutnil nad dobou starých muzikálů, opravdové lásky a přitom se nevzal trpkosti reality, která nad romantickými sny většinou vyhrává nelítostný boj. Právě vítězství drsné reality nad romantickou představou happy endu vlastně celý příběh na závěr přikryje smutným závojem.

Vizálně překvapivé pro mě bylo ztvárnění dvou hlavních hrdninů – mladé barmanky, která se touží stát herečkou a nájemního pianisty, který touží po vlastním jazzovém klubu. Velmi přirozené a málo stylizované pojetí obou postav mi nejdřív přišlo skoro až rušivé, potom mi ale postupně s přibývajícími minutami začalo připadat vlastně geniální a naprosto v souladu s velmi specifickým pojetím filmu – s jeho jemnou přirozeností. Velmi autenticky působící (projevem i vzhledem) Emma Stone v hlavní roli si odnesla Oscara a to zaslouženě.

Hudba ve filmu je geniální – a jako celek podrtrhuje lásku hlavního hrdiny (i autora filmu) k jazzu, který ale už dnes poslouchá jen málo lidí a naráží proto na existencionální problémy a často také komerční neúspěch. Swingovo-jazzové pojetí La La Landu kontrastuje se záplavou současných moderních muzikálů, postavených na populárních hitovkách a výrazných pěvěckých výstupech. Jako by člověk slyšel ozvěnu Franka Sinatry ze starého rádia.

 

Dávám 100 % a pokud jste ještě neviděli, doporučuji shlédnout.

Největší showman je dobrá show

Po dlouhé době jsem se na nový film vydal do kina. Důvodů je několik – mám rád muzikály s velkou výpravou, dobrý zvuk a některé filmy si plátno zaslouží. Tak jsem vyrazil rovnou na to největší plátno – do Imaxu. A jsem rád, že jsem zvolil velký formát. Ten filmu rozhodně sluší, protože právě výprava a taneční scény jsou jeho hlavní předností.

The greatest showman

Už z ukázek mi film trochu připomínal filmový muzikálový hit Moulin Rouge (2001 – to to letí!). A chvílemi jsem se nevyhnul srovnávání.

Velká romantická láska: Moulin Rouge jí díky dobrému scénáři a stavbě příběhu a vlastně i lehkému nadhledu zvládl s grácií. Showman zvládl ještě úvodní milostný příběh hlavního hrdiny (Hugh Jackman) k jeho dětské lásce a později manželce a matce jeho dětí v podání mé oblíbené Michelle Williams celkem obstojně a vkusně. Další milostné zápletky a dojáky, které následovaly, už byly pro mne trochu za hranou. Drobnou kritickou poznámku si také neodpustím směrem k dějové linii, ve které hlavní hrdina začne zastupovat a „produkovat“ vystoupení evropské operní divy Jenny Lind. Ta při svém vystoupení, kterým si podmaní americkou smetánku, nezpívá operním hlasem – ba dokonce bych se nezdráhal napsat, že její dokonalá róba (opět – díky dokonalé výpravě) je větší, než její hlas.

Film jsem si užil, má spád a je pastvou pro oči. Jak už jsem zmiňoval, taneční, některé aktobatické a pěvecké scény se povedly. Film rozhodně stojí za viděnou. Slabinou je podle mého právě nezvládnuté množství patosu, který se křečovitě drží zajetých modelů – hlavní hrdina žije americký sen, pomáhá „divným“ lidem z okraje společnosti, takže je to vlastně filantrop, láska mezi bohatým a chudou, chudým a bohatou a tak bych mohl pokračovat. To, co australský režisér Mouline Rouge Baz Luhrmann díky bravurnímu vyprávění příběhu zvládl na výbornou, nezkušený americký režisér Michael Gracey tak dobře nezvládl. Hraje na jistotu, sází za sebe vyzkoušené scény, jak rozněžnit diváka a podřizuje vše hlavně výpravě a – vlastně celkem logicky – velké show.

A perlička na závěr – film vznikl podle skutečného příběhu

Dávám 80 %.