Milan ztvárnil „strachy“ na fotografiích Tiny Levin

Výstava fotografií Tiny Levin pod názvem „Strachy / Fears“, která se měla původně konat v galerii Jindřiské věž v Praze, se z důvodu aktuálních omezení přesouvá na internet.

V pondělí 2. 11. 2020 v 18:00 si budou moci návštěvníci internetové galerie www.milandeutsch.cz/tinalevin prohlédnout stylizované fotografie, na kterých herec Milan M. Deutsch ztvárnil symboliku strachu v různých podobách.

Fotografie navíc doplnili básníci a básnířky, které prezentoval Milan M. Deutsch v rámci své nadace E-MOC-E (www.e-moc-e.cz). Mezi nimi např. Eliška Peroutková, Radana Šatánková, Inka Hanušová a Tomáš Choura.

„Když se podíváme do svého nitra, uvidíme tam spoustu krásných věcí. Ty vyniknou o to víc, když jsou vedle nich i ty ošklivé. Každý máme své démony, strachy a fóbie. Ty nás omezují, někdy o nich možná ani nevíme. Můžeme dělat, že nejsou. Můžeme s nimi i bojovat. Ale budou v nás stále a budou narůstat. Pokusme se jim možná věnovat pozornost. Přiznat si je, pochopit, že jsou naší součástí. A ony pak ztichnou a my se budeme moci nadechnout a jít dál,“ uvedl Milan M. Deutsch.

„Talentovaná fotografka Tina Levin prezentuje svou tvorbu pod názvem DARK ART a v současné době patří dle mého názoru mezi špičkové fotografy v Čechách. Nefotí přitom líbivé portréty. Svým objektivem se dívá pod povrch a tam, kam málo který fotograf současnosti zabloudí,“ dodává Deutsch.   

 

Rozhovor v magazínu AHA pro ženy 27.10.2020

Sen o herectví jsem si splnil!

rubrika: Na dobré cestě

MILAN DEUTSCH (47) ZÁVODNĚ TANČIL, KARIÉRU UKONČIL KVŮLI ZDRAVÍ * UMĚNÍ SE PŘESTO NEVZDAL

NIKDY NENÍ POZDĚ JÍT SI ZA SVÝM SNEM, O TOM BY MOHL VYPRÁVĚT MILAN MATYÁŠ DEUTSCH (47). I KDYŽ ODMALIČKA MILOVAL UMĚNÍ, ŽIVOT HO VEDL JINOU CESTOU. AŽ PŘED ČTYŘICÍTKOU SE ROZHODL, ŽE TO CHCE JINAK. ZAČAL SE VĚNOVAT HERECTVÍ, PSÁT, TOČIT, A DOKONCE SI ZAHRÁL HRÁL ČESKOU VARIANTU JAMESE BONDA.

„Jako kluk jsem hodně tíhl k umění. Měl jsem rád hudbu, výtvarno, pohyb, dokonce jsem závodně tancoval latinskoamerické tance,“ začíná své vyprávění. Za vším nejspíše stály spletité rodinné kořeny. „Polovina rodiny pochází ze Slovenska a druhá polovina z jižní Moravy. Ale moje babička byla maďarská Romka, dědeček zase velmi tajuplná osoba. Slovák, který se jmenoval Deutsch. Už tam je jasné, že kořeny má jinde. Proto mám podezření, že v mém případě jde o židovsko-romskou kombinaci, ale nemám to potvrzené,“ říká. Prarodiče se potkali na Slovensku, v malé vsi u Trnavy. Brzy po skončení druhé světové války ale sedli na vlak a odjeli hledat práci do Jablonce nad Nisou. „Babička byla extrémně inteligentní, velká osobnost, snědá Maďarka, děda měl až šlechtické vystupování, do devadesáti let chodil v obleku, tancoval,“ svěřuje. Oba prarodiče přitom pracovali u stroje – dědeček ve sklárně, babička ve výrobně nákladních aut. „Maminka je z Moravy, ale má taky zvláštní kořeny. Hodně jejích předků přišlo ze Slovenska a můj pradědeček má záznamy v židovských knihách,“ říká. Také dědeček z maminčiny strany měl velké taneční nadání. „Ve mně se to všechno zmixovalo a táhlo mě to k umění,“ dodává. V Jablonci nad Nisou, kde se narodil, se necítil ve své kůži. „Bylo to peklo. Studené město, sport, běžky. To jsem nesnášel. Táhlo mě to na jih, kde bylo teplo, temperamentní lidi. Měl jsem pocit, jak kdybych sem nepatřil, a někdy to bylo strašně silné,“ prozrazuje s tím, že kamarády si vždy hledal jinde, v Itálii, nebo na Kubě.

Život v ohrožení

Odmalička měl sen, že bude hrát a zpívat, objeví se na plátně i na jevišti. „Stavěl jsem si vzdušné zámky, byl jsem snílek. Ale neměl jsem na to dostatečné sebevědomí. Bál jsem se to někomu říct,“ svěřuje. V pubertě nevěděl, kam dál. Rodiče ho nasměrovali na ekonomickou školu, začal studovat zahraniční obchod a pak přešel na vysokou školu ekonomickou.
Tíhl k diplomacii a mezinárodním vztahům. Umění národním vztahům měl jako koníčka. „Ale věnoval jsem se mu spoustu u času. Pořád jsem tvořil, celé dny jsem maloval. Závodně jsem tancoval a snadno jsem vyhrával soutěže. Měl jsem v krvi rytmus, latinskoamerické tance,“ vypráví muž, který měl našlápnuto k velké taneční kariéře. Jenže pak přišel zlom – na vysoké škole přišly velké zdravotní problémy a vážná operace. „Zasahovala až do míchy a já musel úplně nechat tance. Tehdy jsem myslel, že je konec světa. Dlouho trvalo, než jsem se psychicky vyrovnal s tím, že nebudu mistrem v tancích,“ říká. Až později pochopil, že se mu otevřely nové možnosti. Začal fotit, vystavoval, ale cítil, že ho to dostatečně nenaplňuje. A tak založil projet E-MOC -E a začal pomáhat nadějným umělcům, velkou oporou mu byla herečka by Chantal Poullain. Celkem už jich podpořili pět set. Všechno je
ale na úkor něčeho – pomáhal, sám ale přestával tvořit. Naštěstí se oženil se svou láskou z vysoké školy, Erikou, která měla podobný osud jako on – chtěla hrát, ale rodiče si přáli, aby měl »seriózní« vzdělání, a tak ji dali na ekonomku. I když manželství po šesti letech skončilo, zůstali kamarády a byla to právě ona, kdo ho přivedl k divadlu. Začala hrát, učit, pořádat herecké kurzy – Milan se do jednoho přihlásil, ale odhodlal se k tomu až ve čtyřiceti. „Od té doby začalo mých nejkrásnějších sedm let. Zjistil jsem, jak jsem zablokovaný, dlouho jsem neuměl otevřít emoce,“ říká. Podařilo se, nabyl sebevědomí a přišel zlom – věděl, že jeho místo je na jevišti nebo před kamerou. Začal hrát ve Vršovickém divadle MANA, inscenoval vlastní muzikál Alice, Alenka a voda živá v Divadle Semafor, točil reklamy i filmy, hlavně se zahraničními produkcemi.

Český Bond

Letos si splnil svůj největší sen. „Když jsme jeli na jaře jsm do milovaného Toskánska, v jedné hospůdce v centru Florencie jsme začali vymýšlet vtipný příběh o agentovi, který by byl to antihrdinou, a vše a okolo něj by bylo italské. Tak vznikl příběh. Já napsal scénář hned po návratu domů a v srpnu jsme jeli zpět se štábem natáčet první scény,“ vysvětluje. Stal se agentem, kterého kvůli právům pojmenoval 00, jde však o obdobu Bonda. „Je ale tak trochu nešika, často nemá žádnou práci, není sebejistý. Taky byl jako dítě odložený v dětském domově na severu Itálie, proto také nemá rodinu a minulost. Ideální agent do tajných služeb. Rozhodně to není sukničkář. Dívky kolem sebe bere dost s odstupem. Důvody toho se dozvíte ve filmu,“ usmívá se. Film má krátce po premiéře a je pod názvem Agent 00 Mission Palermo k vidění na YouTube. Do natáčení se vrhl naplno, i když nebylo snadné. „Hlavně dlouhé natáčení pod vodou bez dechu, kdy jsme museli vypadat, jako by nám nic nechybělo. Když jsem vylezl z bazénu, celý den jsem viděl rozmazaně a trochu se bál, jestli se mi vůbec vrátí zrak,“ líčí. Když není krize, živí ho dnes herectví asi z poloviny, přesto zažívá nejšťastnější období. „Přišel jsem na to, že nikdy není pozdě plnit si sny. Jen se nesmíte nechat odradit. I když vám život hází klacky pod nohy, všechno jde, jen se nesmíte vzdát,“ zakončuje Milan.

Foto: Bývalá manželka Erika mu pomohla ke splnění hereckého snu.
Foto: Jako dítě miloval moře, v rodném Jablonci se cítil jako cizí.
Foto: Při natáčení filmu o agentovi 00 musel být dlouho pod vodou.
Foto: Na jevišti se cítí nejlépe, proto doufá, že se tam bude moci brzy vrátit.
Foto Filip Koršinský, archiv M. Deutsche

 

Milan v titulní roli české parodie na „bondovky“

Nový český středometrážní film AGENT 00 – MISSION PALERMO bude mít premiéru koncem srpna 2020. Představí se nejen českým divákům. Film je totiž v anglickém jazyce a míří také za diváky z Itálie, kde film vznikal a do dalších zemí. Nechce totiž spoléhat na klasickou distribuci v kinech a bude k dispozici na internetu a zdarma!

Nízkonákladový filmový projekt si kladl za cíl hlavně pobavit nejen tvůrce samotné, ale také diváky a fanoušky bondovek. Natáčení probíhalo od roku 2014 v italském Toskánsku – v městečku Poggibonsi a ve Florencii, v několika lokacích v Praze a v okolí hory Říp. Některé scény byly natáčeny a foceny pod vodou. Obsazení je opravdu mezinárodní – ve filmu si zahráli herci z Itálie, Kuby, Španělska a samozřejmě také z Čech. Premiéru bude mít film v kině Ponrepo na konci srpna. Poté bude k vidění nejen na stránkách www.emd-production.com/movie, ale také na kanálech youtube a vimeo.

„Natáčení bylo náročné. V letním horku jsme točili v rozpáleném Toskánsku, některé scény z italských dálnic jsme točili v plném provozu na českých dálnicích v okolí Řípu a bez dechu jsme natáčeli některé scény pod vodou v bazénu  fotografky Alice Bochňákové. Celý štáb se ale dobře bavil – jsme dobrá parta a hlavně jsme si to jeli do Itálie užít,“ řekl Milan M. Deutsch.

„Máme samozřejmě řadu vtipných historek z natáčení. Jako když nás po nočním natáčení v městečku Poggibonsi chtěla zajmout místní policie, protože nás v jednom autě jelo 6 a v kufru jsme měli – naštěstí falešné – zbraně,“ dodává s úsměvem režisér Theodor Hoidekr. „Vše ale dobře dopadlo. Když policisté zjistili, že točíme film o jejich městečku, hrdě nás popustili s tím, že se těší na premiéru“.  

Příběh filmu si bere na mušku klasické „bondovky“. Hlavní anti-hrdina, Agent 00, je trochu nešikovný zaměstnanec britských tajných služeb, který dlouho neměl žádnou práci. Když mu přijde zadání dojet do Palerma a zabít šéfa italské mafie, s radostí se vydává – autem – na cestu. Doprovázejí ho dvě bezpečnostní agentky – Martini a Bellini. 30ti minutový snímek má formát vyprávění a kombinuje prvky filmové a komixové. Obrázky pro film nakreslil úspěšný výtvarník Jakub Dušek a originální píseň „Water“ složil a nazpíval Václav Tobrman. Režie se ujal úspěšný divadelní režisér Theodor Hoidekr, pro kterého šlo o filmový debut. Theodor vede úspěšné černé divadlo HILT, které nedávno uspělo na mezinárodní divadelní olympiádě v Indii. V hlavní roli se představí Milan Matyáš Deutsch, který má za sebou hlavní role v 8 divadelních hrách a 4 filmech. Televizní a rozhlasová moderátorka Štěpánka Duchková si zahrála roli šéfky tajných služeb „Judy Bench“. Agenta Negroniho ztvárnil Kubánec Pedro F. Pérez a italskou „madrinu“ charismatická Rafaella Sinisi.

Deník napsal o filmu…

Foto ze křtu CD „Česky“

20. 2. 2020 pokřtil Milan své CD „Česky“ na benefičním koncertu na podporu nadace E-MOC-E. Na jevišti se vystřídali také Milanovi hudební hosté a zároveň kmotři a kmotry jeho CD: Martina Balogová, Elena Sonensine, Erika Merjavá, Simona Maierová, Eliška Vostry, Jana Fabiánová, Monika Pavlíčková, David Vostry, Robo Mitala.

CD si můžete stáhnout ZDE – výtěžek z prodeje podpoří nadaci E-MOC-E.

Foto: Dušan Prouza

 

Být v kůži někoho jiného

„Nejkrásnější na povolání herce je možnost půjčovat si kůži někoho jiného, i když třeba jen na jediný večer. Tak člověk může prožít za jeden život tisíce osudů,“ je parafráze z mojí role ve hře „Matylda a její sny“. Já měl letos velké štěstí na spoustu zajímavých rolí v divadle, filmu i televizi a za ně ohromný dík  Kráktá rekapitulace: 2 x otec, 1 x truhlář, 1 x Santa, 1 x pejskař, 1 x člen sekty, 1 x sen, 1 x manažer, 1 x vedoucí prodejny, 1 x lékař, 1 x hotelový host, 1 x spokojený partner